|
|
Rozdíly ve vnímání jednotlivých principů persuaze podle Cialdiniho na základě osobnosti, pohlaví, věku a vzdělání
Klugerová, Sára ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Tato studie zkoumá šest Cialdiniho principů persuaze, kterými jsou reciprocita, vzácnost, autorita, závazek a důslednost, sociální schválení a oblíbenost, a jejich vnímání na základě osobnosti, pohlaví, věku a vzdělání. Konkrétními cíli výzkumu je zjistit, jak respondenti s různými osobnostními rysy dle modelu osobnosti Big Five souvisí s hodnocením jednotlivých principů, zda existuje významný rozdíl v hodnocení mezi muži a ženami, mezi mladšími dospělými, staršími dospělými a seniory a také mezi několika úrovněmi vzdělání, a jaké pořadí v přesvědčivosti dle hodnocení respondentů jednotlivé principy zaujmou. Studie v teoretické části rovněž přináší vhled do možného způsobu využití poznatků o souvislostech s přesvědčovacími principy v praxi, a to prostřednictvím umělé inteligence. Z dotazníku vyplynulo několik zjištění. Respondenti hodnotili jednotlivé principy od nejvíce po nejméně přesvědčivý v následujícím pořadí: závazek a důslednost, reciprocita, oblíbenost, autorita, sociální schválení a vzácnost. Toto pořadí bylo stejné v rámci všech osob i jednotlivých skupin. Výzkum našel souvislosti mezi osobnostními faktory a hodnocením přesvědčovacích principů. Nejvyšší počet souvislostí s přesvědčovacími principy byl nalezen u méně otevřených osob. Výsledky také naznačují, že věk je významným...
|
|
|
Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti
Bergerová, Hana ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Má bakalářská práce nese název Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti. Práce je rozdělena na dva velké celky - teoretickou a praktickou část. V literárně-přehledové studii popisuji koncept EI, pětifaktorový model osobnosti a jejich vzájemný vztah. Existují dvě pojetí EI, a to schopnostní EI a EI, která je považována za osobnostní vlastnost. Souvislost mezi EI a pětifaktorovým modelem osobnosti závisí na tom, s jakým konceptem EI Big Five porovnáváme. Všechny testy EI, které byly porovnávány s NEO-PI-R nebo jinou metodou zkoumající pětifaktorový model osobnosti, jsou v textu popsány. Obecně můžeme říci, že vztah mezi testy měřícími schopnost EI a pětifaktorovým modelem osobnosti je slabý. Naopak většina metod zjišťujících rysovou EI s Big Five koreluje poměrně silně. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří návrh výzkumu, ve kterém se zabývám rozdílností dvou konceptů EI a jejich úspěšností v predikci emočně inteligentního chování. Klíčová slova: Koncept emoční inteligence, pětifaktorový model osobnosti, schopnost EI, vlastnost EI, korelační a validizační studie
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti dospělých se zaměřením na ženy
PROKSOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je pohybová aktivita a struktura osobnosti u dospělých žen ve věku 20-60 let. Výzkumu se zúčastnilo 68 žen, které byly vybrány náhodným výběrem. Jako výzkumné nástroje byl použit krokoměr Yamax Digiwalker SW-700, NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Analýza dat byla vyhodnocena pomocí nepárového a párového t-testu. Měření pohybové aktivity probíhalo na jaře a na podzim. Vzhledem ke stanoveným hypotézám jsme došli k závěrům, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi osobnostním rysem extraverze a vyšší mírou pohybové aktivity, dále průměrná pohybová aktivita nebyla během víkendů vyšší než v pracovních dnech.
|
|
|
Psychosociální determinanty emoční inteligence u příslušníků Policie ČR
HYPŠOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá možnými vztahy mezi psychosociálními determinantami a emoční inteligencí u příslušníků Policie České republiky. V teoretické části je popsána emoční inteligence, pětifaktorový model osobnosti a psychosociální determinanty emoční inteligence u příslušníků policie. Empirická část si klade za cíl vypočítat, z kolika faktorů je tvořená emoční inteligence měřená dotazníkem SEIS, dalším cílem je porovnat, zda existují rozdíly v celkové emoční inteligenci a jejích faktorech mezi Policií ČR a běžnou populací. U policie jsou následně zjišťovány vztahy mezi demografickými charakteristikami a osobnostními rysy (měřeny dotazníkem NEO-FFI) spolu s celkovou emoční inteligencí. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 respondenty starších 18 let. Výzkumný soubor je rozdělen na Policii ČR (N = 222) a běžnou populaci (N = 309). Výsledky výzkumu neprokázaly existenci statisticky signifikantního rozdílu mezi Policií ČR a běžnou populací v celkové emoční inteligenci. Byl však nalezen významný rozdíl ve faktoru Porozumění vlastním emocím a emocím druhých a faktoru Využití emocí k řešení problémů mezi Policií ČR a běžnou populací. Ve faktoru Regulace vlastních emocí a emocí druhých nebyl odhalen žádný statisticky signifikantní rozdíl. Nebyly objeveny ani signifikantní rozdíly či vztahy mezi věkem, vzděláním a pohlavím policistů a jejich celkovou emoční inteligencí. Významným zjištěním bylo nalezení vztahů mezi všemi osobnostními dimenzemi dle Big Five a celkovou emoční inteligencí u příslušníků Policie ČR.
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti dospělé české populace se zaměřením na muže
KOSTELECKÁ, Petra
Hlavním tématem této diplomové práce je pohybová aktivita a struktura osobnosti dospělé české populace se zaměřením na muže. Výzkumu se zúčastnilo 40 mužů ve věku 20 60 let. Teoretická část práce se zabývá strukturou osobnosti, pětifaktorovým modelem osobnosti, pohybovou aktivitou dospělých a chůzí. Ve výzkumné části byla míra pohybové aktivity zjišťována pomocí krokoměrů Yamax Digiwalker SW-700 a struktura osobnosti prostřednictvím dotazníku NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Výsledky výzkumu potvrdily vztah mezi osobnostními rysy a mírou pohybové aktivity.
|
|
|
Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti
Bergerová, Hana ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Má bakalářská práce nese název Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti. Práce je rozdělena na dva velké celky - teoretickou a praktickou část. V literárně-přehledové studii popisuji koncept EI, pětifaktorový model osobnosti a jejich vzájemný vztah. Existují dvě pojetí EI, a to schopnostní EI a EI, která je považována za osobnostní vlastnost. Souvislost mezi EI a pětifaktorovým modelem osobnosti závisí na tom, s jakým konceptem EI Big Five porovnáváme. Všechny testy EI, které byly porovnávány s NEO-PI-R nebo jinou metodou zkoumající pětifaktorový model osobnosti, jsou v textu popsány. Obecně můžeme říci, že vztah mezi testy měřícími schopnost EI a pětifaktorovým modelem osobnosti je slabý. Naopak většina metod zjišťujících rysovou EI s Big Five koreluje poměrně silně. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří návrh výzkumu, ve kterém se zabývám rozdílností dvou konceptů EI a jejich úspěšností v predikci emočně inteligentního chování. Klíčová slova: Koncept emoční inteligence, pětifaktorový model osobnosti, schopnost EI, vlastnost EI, korelační a validizační studie
|
|
|
Vztah mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie
MĚRTLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Teoretická část práce se proto zabývá vymezením pojmů prosociální chování, altruismus, pomáhající chování. Někteří autoři tyto pojmy užívají synonymicky, jiní je naopak významově rozlišují. V práci jsou popsány příčiny prosociálního chování, stručně se práce věnuje vývoji prosociálního chování. Také jsou zde popsány dispoziční faktory a situační faktory prosociálního chování. Poslední dvě kapitoly teoretické části se věnují vymezení pojmu pomáhající profese a popisu pětifaktorového modelu osobnosti. Praktická část zkoumá úroveň osobnostních předpokladů k prosociálnímu chování u studentů psychologie. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, kterou tvoří tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSB Inventář prosociální osobnosti, Dotazník na měření míry altruismu. Cílem bakalářské práce je zjistit vzájemné vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Výzkumný vzorek tvořilo 86 studentek psychologie a 34 studentek nepomáhajících oborů. Získaná data byla porovnána na základě metody Mann Whitney U test a korelační analýza. Bylo zjištěno, že studenti s dobrovolnickou zkušeností vykazují vyšší míru faktorů "jinými orientovaná empatie" a altruismus, že se studentky psychologie a studenti nepomáhajících oborů liší v míře faktoru otevřenost vůči zkušenosti. Dále bylo potvrzeno, že české a americké studentky psychologie dosáhly ve faktorech "jinými orientovaná empatie" a "ochota pomáhat" srovnatelných hodnot. Stejný závěr přináší i porovnání českých studentek psychologie a ostatních pomáhajících oborů. Studentky psychologie dosahují nadprůměrných hodnot u faktoru přívětivost a otevřenost vůči zkušenosti.
|
|
|
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
|
|
| |
host ::
RSS.